Ztráty a nálezy 

Agnès Martin-Lugand. Šťastní lidé čtou a pijou kávu. Příběh, který vás chytí za srdce a už ho nepustí...

Diane, žena zcela zlomená ztrátou všeho, co kdy měla. Colin a Clara jsou navždy pryč. A Diane ještě není připravená na pravdu, na drtivou realitu, ve které nedokáže žít, zatím...

Šťastní lidé čtou a pijou kávu, to jest jméno Dianiny kavárny v Paříži. Jenomže zatímco se Diane doma hroutí, její nejlepší přítel Félix se snaží zachránit, co se dá. To jak mu jeho snažení jde, je vedlejší. Bez Félixovi pomoci by Diane zůstala navždy ztracená. A když Félix přijde na nápad, aby s Diane na nějaký čas odjeli na dovolenou, věci se dají do pohybu. Diane vyleze ze své ulity, ve které trávila poslední rok svého života. Rok, kdy kouřila jednu cigaretu za druhou, vlasy si umývala jahodovým šamponem své zemřelé dcery a manželova košile byla její každodenní šat. Avšak kam se smrtí políbená francouzečka vydá?

,,Nemůžu uvěřit, že se nikdy nevrátíte. Trávím život čekáním na vás. V bytě je pro vás pořád všechno připravené... Řekli mi, že to není normální. Takže odcházím. Pamatuješ, Coline, chtěl jsi jet do Irska, řekla jsem tehdy ne, byla jsem pitomá... teď se tam na nějaký čas vypravím. Nevím, kde oba jste, ale potřebuju vás, dávejte na mě pozor, ochraňujte mě. Miluju vás..."

Diane se do Irska nakonec vypraví sama, bez Félixe. Vybere si městečko při moři, kde si pronajme na několik měsíců domek. Když Diane dorazí do Mulranny, přivítá ji majitelka domku Abby. Po té, co Abby odejde, Diane je konečně zase sama. Jenomže osud ji přichystal nemalé překvapení v podobě neurvalého souseda Edwarda. Z Diane a Edwarda se stávají zapřísáhlí nepřátelé. Avšak časem se vzájemná nenávist mění v cosi mnohem hlubšího a láskyplnějšího.

Šla jsem se nadýchat vzduchu, seděla jsem na pláži a vtom jsem zahlédla Postmana Pata, jak ke mně radostně poskakuje. Přišel si pro pomazlení a lehl si mi k nohám. Byl tu právě včas, už jsem začínala na pláži mrznout a on mě krásně zahřál.

Postman Pat, Edwardův věrný společník. Pokaždé, když jel Edward pracovně fotit, Diane s radostí hlídala Postmana Pata. Přinášel jí útěchu. A velmi si oblíbila i Abby a jejího manžela Jacka. Také poznala Edwardovu sestru Judith, která byla pěkná divoška. Vzniklo mezi nimi jakési sesterské pouto. Abby s Jackem se k ní chovali jako ke své dceři a nikdy se jí nevyptávali na její rodinu. Čekali až bude Diane připravená...

Jednoho dne Diane podnikla výlet na Aranské ostrovy, kde chtěl Edward fotit. Jeli tam, kam Edward ještě nikdy nikoho nevzal. A myslím, že právě tam si oba dva uvědomili, jak moc jim na tom druhém záleží a jak moc pro sebe vlastně znamenají.

Až dosud jsem si myslela, že už se mě žádný muž nedotkne. Dovolím Edwardovým rukám a jeho tělu, aby nahradily Colinovy ruce a tělo? Nesmím na to myslet. Znovu jsem se začala chovat jako žena; natřela jsem si kůži hydratačním krémem, kápla si parfém mezi ňadra, učesala si vlasy, vybrala si prádlo, oblékla se s touhou svádět.

Diane je připravená. Je připravená oddat se jinému muži. Avšak netuší, že se co nevidět dostaví vichřice jménem Megan, která smete všechny Dianiny naděje z povrchu zemského. Opět zlomená Diane odchází od Edwarda, který ji právě vyhodil ze svého domu. Neustále myslí na to, co se mezi nimi mohlo stát, kdyby nepřijela jeho bývalá láska Megan. Mrcha Megan. Začíná boj...

,,Připusťme, že ti věřím, ale co mám podle tebe dělat?"

,,Všechno! Musíš dělat úplně všechno. Chceš ho, nebo ne?"

Obrátila jsem se k francouzskému oknu a hledala očima Edwarda. Pořád byl na pláži, víc sám a krásnější než kdy jindy.

,,Jasně."

,,Tak se pohni! Sváděj ho, vrť mu zadkem pod nosem, dávej mu najevo, že ty jsi žena jeho života, a ne ta děvka. Vytáhni tesáky a všechno ostatní. Nebude to mezi tebou a Megan boj podle pravidel, všechny rány jsou povoleny. Musíš mít sakra odvahu, aby ses jí dostala pod krunýř. A hlavně si uvědom, že vás klidně může poslat k vodě obě a zmizet někde v přírodě."

A pak přišel den, kdy se Diane rozhodla. Rozhodla se vrátit. K Félixovi, ke své kavárně, ke svému životu. Rozhodla se bojovat a znovu žít.

Pobyt v Mulranny jí navždy změnil život. Potkala tolik milých lidí. Abby, Jacka a Judith. Zamilovala si svého psího kamaráda Postmana Pata. A poznala muže, který se jí nesmazatelně vryl do srdce.

Přitiskl mě k sobě a hladil mě po vlasech. Vdechovala jsem z plných plic jeho vůni. Dotkl se rty mé skráně a dlouze mě tam políbil. To mi dodalo odvahu a já jsem k němu zvedla oči. Položil mi svou velkou ruku na tvář, opřela jsem se o jeho dlaň. Pokusila jsem se o úsměv, nepodařilo se to. Ruce, kterýma jsem ho stále křečovitě svírala, povolily. Naposledy, to jsem věděla, zabodl oči do mých a vyrazil směrem k pláži.

Na závěr chci říci, že Diane a Edward mě svým neustálým kouřením nemilosrdně deptali. Takže pokud ještě nejste kuřák, po přečtení této knihy se jím jistojistě stanete. A teď zas vážně. Tento příběh je pro mě nepopsatelně úžasný. Přísahám, že jsem snad na každé třetí straně hystericky brečela a nedokázala jsem přestat. Strhla se ve mně hotová bouře emocí. Možná to bylo tím, že jsem sama smrtí políbená anebo jsem prostě až moc přecitlivělý a emociálně labilní tvor. Nicméně, tuto knihu všem vřele doporučuji. Není nijak náročná na přemýšlení, a tudíž u ní nemusíte vést nekonečně dlouhé úvahy. Avšak pro některé citlivější jedince může být opravdovým emotivním zážitkem. Takže s chutí do čtení!